nejseverněji žijící savci

Tuleni se svým torpédovitým tvarem těla a končetinami přeměněnými na ploutve dokonale přizpůsobili životu ve vodě. Tráví tu většinu svého života a na souš se vracejí jen v období rozmnožování. Vody mírného a arktického pásma severní polokoule obývá deset druhů tuleňů.

Billy -  tuleň bajkalský

Ze všech ploutvonožců má tuleň obecný (Phoca vitulina) největší rozmnožovací území. Patří mu sevet Tichého i Atlantského oceánu. Má asi nejpestřejší potravu mezi ploutvonožci - loví 50 různých druhů ryb, sépií, chobotnic, plžů, krabů a mlžů. Samice rodí mladé v přílivové zóně, takže mladí tuleni musí umět plavat už pár hodin po porodu. Daří se jim to velmi dobře, dokonce se umí ihned obratně potápět. Když se unaví nebo jim hrozí nebezpečí, tak se často ještě vozí na matčiných zádech.

tuleň obecný

Tuleň vousatý (Erignathus barbatus) a tuleň kroužkovaný(Phoca hispida) jsou rozšíření daleko na severu. Tuleň kroužkovaný je nejhojnějším druhem Arktidy. Vyskytuje se až k severnímu pólu všude tam, kde se mezi ledovým příkrovem objeví volná hladina.

tuleň vousatý

tuleň kroužkovaný

Tuleň grónský (Phoca groenlandica) a čepcol hřebenatý (Crystophora cristata) žijí na pobřeží Labradoru a Grónska, tuleň grónský se vyskytuje až u břehů ruské Arktidy.

mládě tuleně grónského

tuleň grónský

V severním Tichomoří, mezi Beringovým a Ochotským mořem, žije tuleň pruhovaný (Phoca fosciata) a tuleň pacifický (Phoca largha).

Tuleň kuželozubý (Halichoreus grypus) je rozšířený na východním i západním pobřeží Tichého a Atlantského oceánu.

samice tuleně kuželozubého

t. kuželozubý

t. kuželozubý

t. kuželozubý

Výskyt tuleně kaspického (Phoca caspica) je omezen na Kaspické moře.

Nejdále od moře se vyskytuje tuleň bajkalský (Phoca sibirica), který žije jenom v Bajkalském jezeře. V průběhu dlouhého období izolace se přizpůsobil životu ve sladké vodě. Do jezera se dostal během ústupu ledovců ze Severního ledového oceánu proti toku řeky Leny.

t. bajkalský

Tuleň leopardí (Hydrurga leptonyx) - zvaný mořský levhart - rozšířen v antarktických mořích.

t. leopardí

Při pohledu do očí tuleního mláděte se počty zabitých tuleňů zdají až neskutečné.

Staré záznamy o lovu tuleňů neexistují, takže ani nevíme, kolik druhů jich bylo v průběhu století vyhubeno. Oficiální záznamy za posledních dvě stě let se přes svou výšku zdají být podceněny.

Za posledních 200 let byly zabity desítky milionů tuleňů pro maso, tuk, kožešinu a kůži.

Lidé tuleně hrubě utloukají holemi(někdy s háky) k smrti. Někdy je umlátí o kus ledu.

Nejhrozivějších rozměrů dosáhl lov tuleně grónského v zálivu Svatého Vavřince a u pobřeží Newfoundlandu ve východní Kanadě. Začalo se to v polovině 17. století. Ročně se jich tu ulovilo asi 500 000. V některých letech vzrostl počet ulovených tuleňů až na 750 000. Například v roce 1857 tu lovilo tuleně 13 000 mužů na 370 lodích. Později úlovky klesly na 250 000 ročně a ustálily se na 160 000 až do 80. let 20. století. Potom se počty ulovených tuleňů snížily, ale přesto dosahují zarážející výšky.

 Za tabulku se omlouvám, ale nepodařilo se mi ji sem vložit celou bez známek komprese - všechny počty jsou v řádech tisíců....

Tento odkaz doporučuji si přečíst, jelikož je v něm velmi hezky vysvětleno, jak těžký je tulení život a hlavně je tam řeč o TÝRÁNÍ TULEŇŮ - hlavně tydy mláďat tuleně grónského pro jeho běloučký kožíšek, který mu ovšem zůstává jen měsíc jeho života. Umíte si teda představit, kolik mláďat za ten jeden měsíc umře. CO je ale nejhorší např. kanadská vláda dává přímo souhlasy je lovit, nebo zabíjení tuleňů je nabízeno turistům jako atrakce.

https://zstanec.blog.cz/0805/stop-tyraniu-tulenov