PLEJTVÁK OBROVSKÝ (Balenoptera musculus)

PLEJTVÁK OBROVSKÝ (Balenoptera musculus)

největší a nejdelší živočich

Plejtvák obrovský, nazývaný též modrá velryba, může dorůst až do délky 33,5 m a hmotnosti 160 tun. Samice bývá o něco větší než samec. Plejtváci se dožívají až 80 let. Denně zkonzumují asi 4 tuny drobných korýšů ( krilu). Mládě váží po narození 3 tuny a dlouhé je 8 metrů. Denně spotřebuje asi 200 litrů mateřského mléka a přibývá 90 kg denně. Ve věku 7 měsíců přestává sát a má už úctyhodných 20 tun. Samice během kojení ztrácí na váze až 1000 kg týdně. Populace plejtváka obrovského poklesla v dvacátém století o 99 % - z původních 150 000 na méně než 2 000 jedinců. Dnes je přísně chráněný.

Velryby tráví celý život pod vodou, ale nadechnout se mohou jen tak, že vynoří hlavu z vody. Při výdechu, který je provázen velkou silou, se mění teplý vzduch z plic v chladném prostředí na zdaleka viditelnou fontánu páry. Po nadechnutí jsou schopny velryby vydržet pod hladinou i přes hodinu. Jejich nízkofrekvenční kvílení je nejhlasitějším zvukem vydávaným živým tvorem (188 decibelů). Slyšitelné je do vzdálenosti 850 km.

Keporkak (Megaptera noveangliae) má nejdelší ploutve mezi velrybami – 5,5 m. I přes svou váhu (65 tun) je b´vynikajícím skokanem. Dokáže se celý vymrštit z vody až 80 krát po sobě.

Mezi savci je největším cestovatelem. Ročně uplave asi 20 000 km. V průměru se dožívá 40 let, to znamená, že za život uplave vzdálenost až 800 000 km (jako na Měsíc a zpátky).

Jedna skupina keporkaků migruje každoročně mezi Havajskými ostrovy a Aljašským zálivem. Druhá skupina těchto velryb zase mezi Karibským mořem a Grónskem a Islandem. Třetí se každoročně přesouvá z antarktické oblasti podél jihoamerických břehů až do rovníkových teplých vod.