Mořští hadi jsou další skupinou plazů, která se zpětně přizpůsobila životu ve vodě. Patří k nim  překvapivě velký počet druhů, které jsou rozšířeny v Indickém oceánu a některých oblastech Tichého oceánu u Austrálie. Velký bradlový je domovem 30 druhů, které jsou vybaveny jedovými zuby. Ačkoliv mořští hadi patřící do skupiny vodnářovitých nejsou obvykle nijak útoční, o vlnožilovi olivovém (Aipysurus laevis) je známo, že občas napadá potápěče i plavce a patří zřejmě k druhům s nejsilnějším jedem.

     Mořští hadi se od suchozemských liší především ve dvou znacích. Jedním z nich je zploštělý, veslovitý ocas, který se při plavání úhořovitě vlní, a druhým je malá hlava a přední část těla, což hadům umožňuje zahrabat se snáze do písku. Jejich kořistí jsou totiž většinou v písku žijící úhoři a malé ryby. Podobně jako ostatní plazi dýchají vodnářovití hadi vzduch, ale vydrží pod vodou hodinu i déle a teprve pak se vynoří nad hladinou, aby obnovili zásoby vzduchu.Vlnožilové obývající tichomořské ostrovy a jihovýchodní Asii vylézají na souš klást vejce. Většina druhů je však vejcoživorodá, přičemž rodí přímo v moři dvě až deset mláďat. Byly zaznamenány i případy hromadného líhnutí často i několika tisíc jedinců, které se odehrává vždy v určitém ročním období.

Vylučování soli - Všichni živočichové musejí pít,aby přežili.Pro mořské hady je ale jedinou dostupnou tekutinou slaná mořská voda.   Mořští hadi proto mají pod jazykem zvláštní orgán,tzv. solné žlázy,který jim umožňuje vylučovat z těla přebytečnou sůl.Silného koncentrátu se had zbavuje vždy,když vysune jazyk,jimž nabírá pachy.
Mořští hadi patří mezi nejjedovatější druhy na světě.

     Někteří mořští hadi se vydávájí na dlouhé cesty ve velkých společenstvích.To se odborně jmenuje migrace.Legendy vyprávějí o obrovských mořských nestvůrách známe z celé řady oblastí.Dnes je téměř jisté,že lidé ve skutečnosti viděli stovky a tisíce migrujících hadů,kteří plavou koordinovaně vpřed.Tak mohou připomínat jediného obrovského živočicha.

     Vlnožilové (r. Laticauda,viz úvodní obrázek) jsou vzdálení příbuzní mořských hadů. Žijí sice také v moři,ale stejně dobře se mohou pohybovat i po pevné zemi.Na pevnině se páří a kladou vajíčka.Často se také připlouvají slunit na pláže.Teplo slunečního záření jim totiž pomáhá rychleji strávit potravu v žaludku.

      Mořští hadi mohou žít pouze v tropických a subtropických mořích. Nemohou se totiž slunit jako hadi na souši a zvýšit svou tělesnou teplotu-ta proto odpovídá teplotě okolního prostředí,tedy teplotě vody,v níž žijí.